Vzhledem k tomu, že téma je opět velmi široké, zaměřím se na terminologii, se kterou se nejspíš setkáte nejčastěji – a to při přípravě souhlasu se zpracováním osobních údajů.

Právní základ neboli zákonnost zpracování

Souhlas se zpracováním osobních údajů je jedním z pěti právních základů, které opravňují správce údajů s osobními údaji nakládat. Nařízení GDPR v angličtině pracuje s termíny lawfulness a především legal basis. V Británii se používá častěji lawful basis, přídavné jméno lawful zahrnuje na rozdíl od legal aspekt oprávněnosti, proto bych se osobně klonila spíše k němu. Pravdou ovšem je, že terminologie nařízení je závazná, a tudíž nelze dělat nic, než tento fakt přijmout. Je třeba si ale dát pozor na obecné slovo basis /ˈbeɪ.sɪs/ , které tvoří nepravidelné množné číslo bases, přičemž se odlišuje i výslovnost množného tvaru / ˈbeɪ si:z/.

Souhlas se zpracováním osobních údajů

Často se setkávám s nesprávných výrazem approval, který ale odpovídá spíše významu schválení, nikoli souhlas. Správný název tohoto prohlášení je consent. Abyste dokázali správně vyjádřit, co potřebujete, je třeba znát i příslušné slovesné a předložkové kolokace. Udělit souhlas je give/grant one’s consent. Zřejmě vlivem české vazby se často v anglických textech české provenience mylně vyskytuje *to grant consent WITH something. Správná předložková vazba je to consent TO something, to grant consent TO personal data processing. Pokud chcete souhlas odvolat, můžete říci „I withdraw my consent nebo“ „I hereby revoke my consent“.

Osobní údaje

Ač se v obecném kontextu můžete setkat s výrazy jako jsou personal details nebo personal information, správný termín dle nařízení je personal data. Jeho použití má ale jisté důsledky, které není radno opomíjet. Zaprvé toto slovo latinského původu je vlastně tvar množného čísla slova „datum“. Jednotné „datum“ se ale postupně přestalo používat a dnes data označuje jak jeden údaj, tak údajů více. To znamená, že se pojí jak s jednotným, tak množným číslem slovesa. Vše se ještě komplikuje tím, že se ani vydavatelé největších slovníků neshodnou na tom, zda se jedná o nepočitatelné podstatné jméno, a tudíž by se mělo výhradně pojit se slovesem v jednotném čísle, nebo zda se jedná o slovo, které má v jednotném i množném čísle stejný tvar a nepřibírá koncovku -s. Proto lze tedy dovodit, že věta „the data is collected“ znamená „Údaje jsou shromažďovány“, nikoli „údaj je shromážděn“.

Druhým důvodem, proč by se před tímto čtyřpísmenným slovem měli mít všichni na pozoru, je jeho výslovnost. Bohužel až příliš často zaznívá /da:ta/. To je špatně a je to opravdu velmi nesrozumitelné. Správně se vyslovuje /ˈdeɪtə/.

Data controller, data subject and data processor

Dalšími klíčovými pojmy jsou správce údajů, subjekt údajů a zpracovatel osobních údajů, v angličtině data controller, data subject a data processor. Data controller se zde používá proto, že vyjadřuje, že někdo údaje drží, řídí nakládání s nimi (to control = dominate, direct, exercise control over).

Vidíme, že v oblasti ochrany osobních údajů se pro subjekt používá skutečně „subject“. Jedná se o naprostou výjimku, v jiných právních oblastech se subjekt vyjádří slovem entity, případně person nebo party, zatímco „subject“ je vyhrazeno pro použití ve významu „předmět“. Domnívám se, že právě v anglickém data subject je také obsažen význam předmět údajů, proto to může v angličtině fungovat.

Proces zpracování

Zpracování je anglicky jednoduše processing a nepředstavuje žádné potíže až do chvíle, kdy chceme zdůraznit, že se jedná o procesy zpracování (processes of processing??). Tento problém lze ladně vyřešit tím, že zkrátka proces úplně vynecháme, nebo se rozhodneme pro opisné vyjádření: processing activities nebo processing operations.

Unbundled, granular, positively given consent

Takto je anglicky definováno, co má prohlášení souhlasu splňovat. Zádrhel je v tom, že žádný z těchto pojmů nelze do češtiny převést jednoslovně, aniž bychom přitom nevynechali nějaký důležitý aspekt daného výrazu, a je třeba je opsat:

-          Unbundled consent je souhlas udělený nezávisle na ostatních podmínkách v rámci daného závazkového vztahu. Zkrátka pokud se daný subjekt údajů rozhodne, že souhlas neudělí, nesmí být nijak „diskriminován“.

-          Souhlas musí také být granular, nesmí být udělován paušálně pro jakákoli zpracování, naopakmusí obsahovat rozpis jednotlivých účelů zpracování.

-          V neposlední řadě musí být souhlas udělen na základě tzv. positive opt-in, tj. musí být udělen jednoznačně aktivním zaškrtnutím políčka. Tady bych chtěla upozornit na pojem positive, který často chybně vykládáme jako pozitivní, znamená však určitý, jednoznačný, nepochybný (Oxford Dictionary: With no possibility of doubt; definite). Stejně můžeme použít „positive“ ve spojení s opt-out. Je tedy zjevné, že to nemá s kladnou nebo zápornou odpovědí nic společného. Blíže je podstata „positive opt-in“ resp. „positive opt-out“ vysvětlena v jednom z dokumentů doporučujících správné postupy v rámci přímého marketingu, který vydal dozorový úřad pro ochranu osobních údajů Velké Británie ICO.

Tím seznam důležitých termínů GDPR a jejich použití nekončí, vydalo by to jistě minimálně na krátkou brožuru. Nicméně zdrojů je určitě dost a stačí si tedy rozdílů všimnout a uvědomit si je. Na závěr tedy pár tipů na zdroje terminologie:

-          Dvojjazyčná verze nařízení samotného: eur-lex a dvojjazyčné znění nařízení:

-          dozorový orgán pro ochranu osobních údajů Velké Británie Information Commissioner’s Office ICO

-          Dalším dobrým zdrojem k tématice GDPR jsou stránky www.gdpr.cz

-          Tématu se také věnujeme v newsletterech, ke kterým se můžete přihlásit jednoznačným aktivním kliknutím na políčko „odebírat“:-)

• První ze série anglických výrazů, které v kontextu společného dorozumívacího jazyka v Evropě mění význam.
• Nejen my přispíváme k neřízené a neřiditelné proměně angličtiny.

Každý právník zabývající se insolvenčním právem komunikující s anglicky hovořícími klienty se již patrně někdy ocitl v oné nezáviděníhodné situaci, kdy je třeba v angličtině podat informaci o stavu insolvenčního řízení a správně přitom vyjádřit termíny platební neschopnost, úpadek nebo konkurs. Úskalí skýtá už popis zcela běžné situace, kdy dlužník je v platební neschopnosti, věřitelé hrozí insolvencí a dlužník nejspíše skončí v úpadku, který bude pravděpodobně řešen konkursem.

V takovém případě zpravidla přichází smršť nejrůznějších spojení obsahujících slova insolvency a bankruptcy, ze které si neinformovaný adresát nezřídka odnese pouze to, že s dlužníkem to vypadá bledě. Jak se tedy s terminologickými nástrahami insolvenčního práva v angličtině vypořádat?

ODLIŠNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA

První zádrhel samozřejmě spočívá již v tom, že materie insolvenčního práva je v anglicky mluvících zemích značně odlišná od domácí úpravy. To znamená, že na jedné či druhé straně neexistují určité právní instituty, a tudíž ani adekvátní termíny. V oblasti insolvenčního práva je situace navíc ztížená tím, že prakticky každá jurisdikce má odlišně koncipovaný insolvenční systém a s ním související odlišné pojmosloví. V tomto příspěvku nahlédneme do dvou z nejčastěji užívaných terminologií – anglické a americké (dobrou zprávou je, že alespoň v rámci USA je terminologie jednotná, jelikož insolvence spadají do pravomoci federálních soudů) – z nichž však ani jednu nelze v žádném případě aplikovat s obecnou platností. Kdo bývá pravidelně v kontaktu např. s kanadským právním prostředím, rozhodně by si měl vyšetřit čas alespoň na povrchní rešerši na téma lokální insolvenční terminologie, jelikož se od příkladů uvedených níže může poměrně zásadně lišit. Problematiku přitom není radno brát na lehkou váhu, protože i na první pohled celkem jasné termíny, jakou jsou již zmiňované (a mezi českou právnickou obcí hojně používané) insolvency a bankruptcy, mohou mít v různých jurisdikcích poněkud jiný význam, než je jim obecně připisován.

PLATEBNÍ NESCHOPNOST

Začněme ale pěkně od začátku tím, čím začíná téměř každá insolvenční kauza – platební neschopností dlužníka. Platební neschopnostse v anglické i americké angličtině vyjadřuje nepřekvapivým slovem insolvency, z terminologického hlediska zde tedy zatím žádný problém nenastává. Jelikož angličtina, na rozdíl od češtiny, obvykle tolik nelpí na nominálních vazbách, stačí jen české „být v platební neschopnosti“ převést na „be insolvent“ a zdařilý překlad je na světě.

INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ A ÚPADEK

Ve chvíli, kdy pokročíme k termínu insolvence ve smyslu, ve kterém je v české praxi obvykle používán, tj. ve smyslu insolvenčního řízení, začne se situace trochu komplikovat. V anglickém právním prostředí nám opět bude stačit pojem insolvency, a to dokonce i pro vyjádření úpadku. V americké angličtině se ale insolvency používá takřka výhradně ve významu uvedeném výše – tj. platební neschopnost. Jakmile se platební neschopnost začne řešit prostřednictvím soudu, jedná se již o bankruptcy. I zde je třeba pamatovat na to, že česká vazba „dlužník je v insolvenci/úpadku“ v angličtině příliš velké uplatnění nenajde. Je-li dlužník v insolvenci, je možné vyjádřit třeba takto: „The debtor has filed for bankruptcy (US)/insolvency (UK)“. Je-li dlužník v úpadku, přirozeně bude věta v angličtině znít například takto: „The debtor has been declared bankrupt (US)/insolvent (UK)“.   

ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU  

Největší problém ovšem nastává ve chvíli, kdy je třeba odlišit úpadek a způsob jeho řešení. Už samotný pojem způsob řešení úpadku představuje často překážku, která je zdolána jen pomocí více či méně zdařilého mnohaslovného opisu. Způsob řešení úpadku lze přitom velmi elegantně vyřešit anglickým termínem bankruptcy (US)/insolvency (UK) procedure. Pravým prubířským kamenem je však až pojem konkursu, u kterého většina právníků rezignuje a použije termín bankruptcy, ačkoliv o podstatě konkursu (tj. likvidačním řešení úpadku) nic nevypovídá, nebo je dokonce přímo zavádějící.

KONKURS

V anglickém právu totiž bankruptcy vyjadřuje způsob řešení úpadku fyzické osoby podobající se našemu oddlužení. V americkémprávu, jak bylo uvedeno výše, znamená bankruptcy již samotný úpadek. Způsoby jeho řešení odlišuje americké právo dle kapitol US Bankruptcy Code, které předmětný způsob řešení úpadku upravují. Chapter 11 bankruptcy je tedy obdobou naší reorganizace, Chapter 7 bankruptcy přibližnou obdobou konkursu, apod. Popisovat českou realitu prostřednictvím amerického zákona jistě není ideální, je-li tedy nezbytně nutné řešit konkurs, možným řešením je sáhnout k terminologii anglického práva, které pro konkurs používá termín více než odpovídající – liquidation. Pokud je insolvenční kontext zřejmý, záměny s likvidací, kterou tento termín také označuje, není třeba se obávat. Ostatně stejně jako se nyní snad již není třeba obávat vyjádření platební neschopnosti, insolvence či úpadku. Je jen nutné mít na paměti, že insolvency a bankruptcy nemusí vždy nutně znamenat to samé.

Autorkou článku je Mgr. Dagmar Štědrá, právnička, překladatelka a lektorka Belisha Beacon.

Je třeba si uvědomit, že se tedy spíše míní konzistentnost používání příslušných termínů v celém daném textu. Jako příklad použijme třeba damages a compensation, které mohou být synonymy, je však nezbytné používat v daném textu jen jedno z nich, aby se čtenář textu nedomníval, že se jedná o dva typy náhrad.

Neznamená to však, že by jednoznačnost utrpěla nějak tím, že určitý obecný (rozumějte neterminologický) výraz nahradíme dále v textu jiným slovem či frází. Synonymie je mnohdy nejen žádoucí, ale dokonce nutná.

Podívejme se například na slovesa sdělit, informovat, oznámit, uvědomit, seznámit, ohlásit. Není pochyb, že jsou synonymní, nicméně nejedná se o synonyma úplná. Všechna zahrnují význam: „poskytnout informace“, používají se však odlišně a nelze si vybrat jedno z nich a používat jej ve všech kontextech. Každé sloveso se totiž váže s různými pády (respektive v angličtině s různými předložkami), pojí se s konkrétním počtem předmětů či dalších větných členů. Odborně se tento aspekt slovesa nazývá „slovesná valence“ (anglicky: valency = The number of grammatical elements with which a particular word, especially a verb, combines in a sentence[1]). V rodném jazyce přirozeně cítíme, když někdo použije jiný pád, jinou předložku, nebo zapomene přidat předmět, jak vidíme v těchto chybných příkladech:

V případě události vyšší moci, smluvní strana uvědomí.

Informovali nám změnu adresy.

Sdělili nás o změně adresy.

Změnu adresy sídla společnosti je společnost povinna ohlásit pro správce daně.

Notář seznámil přítomné osobě o jeho právech a povinnostech.

Plátce daně je povinen oznámit správci daně.

V takovém případě na řečníkovi doslova visíme očima a čekáme, zda se významu dovtípíme, až svou promluvu dokončí. V cizím jazyce trvá osvojení citu pro správné kolokace déle a je třeba nejen jazyk „nasávat“ poslechem a čtením, ale drilovat vazby, abychom je i aktivně používali.

Podívejme se tedy na některá anglická slovesa vyjadřující sémantický okruh „to provide information“: to inform, to report, to notify, to advise.

INFORM

Sloveso to inform vyžaduje přímý předmět (tj. vždy informovat koho, případně lze doplnit „o čem“) a nemůže být použito bez tohoto předmětu, ledaže je použito v pasivu[2].

They informed us of the change in their delivery address.

We were informed of the change.

The change was informed.

They informed the change.

Všimněte si také toho, jak se v angličtině vyjádří předložka „o“, „to inform of“, ale pokud podáváme širší rozsah informací, je na místě použít „about“, proto je v našem případě lepší použít „of“[3].

To inform ON someone má význam „podat na někoho oznámení na policii, udat někoho“.

NOTIFY

Sloveso to notify se téměř vždy váže přímo s osobou, kterou informujeme: to notify SOMEONE:

They notified the family.

The city council declared the contract null and void and directed the mayor to notify the contractors to that effect[4]

Nebo se váže s dvěma předměty – přímým a předložkovým: They notified the family of his death.

They notified about [sic] an event of force majeure them.

They notified the decision.

Od výše uvedeného „to inform“ se liší tím, že je formálnější, znamená „oficiálně informovat, uvědomit“.

REPORT

Naproti tomu sloveso to report má tuto valenci „to report something“, případně „to someone“:

The party is obliged to report any cases of breach of confidentiality.

We reported an event of force majeure (to the other Party).

Pokud chceme říci, že „jsme uvědomili druhou stranu“, nelze report použít, protože:

• Ve větě „We reported to the other party“ by „to report“ nabylo významu „být podřízený někomu, zodpovídat se nadřízenému“. Správně tedy můžeme s významem „zodpovídat se“ říci: The HR Manager reports to the General Manager.
• We reported the other Party by mělo také jiný význam: „Udali/nahlásili jsme druhou smluvní stranu.“

Sloveso „to report“ se také někdy pojí s předložkou „on“, v tomto spojení však znamená podávat pravidelné zprávy, např. o vývoji situace.

The Managing Director is obliged to regularly report on the economic results of the company. Under the terms of the loan, the co-op was required to report on the impact of the new construction on local wildlife.

ADVISE

Sloveso advise se ve významu „to provide information“ pojí s předložkou „of“.

Advise somebody of znamená poučit, informovat, podat instrukce: The notary advised the appearing person of his rights.

V ostatních kolokacích má význam „poradit, poskytnout radu“:

Our law firm advises companies on legal issues.

Advise against znamená odradit od nějakého kroku, nedoporučovat: I would advise you against lodging a claim.

Může se zdát, že zvládnutí slovesných kolokací a správné používání synonym je velmi složité, opak je však pravdou. Ověřit si správné slovesné kolokace je velmi jednoduché, jsou popsány v každém dobrém slovníku, stačí se je jen naučit. K profesionálně poskytovaným právním službám v angličtině tyto vědomosti rozhodně patří. Jak jste na tom se slovesnými kolokacemi Vy, si můžete vyzkoušet v tomto testu: https://www.qzzr.com/c/quiz/340301/treacherous-synonyms.

Autorkou textu je Mgr. Ivana Hrubá  – překladatelka, soudní tlumočnice a ředitelka Belisha Beacon

[1] https://en.oxforddictionaries.com/definition/us/valence

[2] MIsused terminology in EU, Jeremy Gardner: http://euenglish.webs.com/future-english.pdf

[3] Thomas Herbst, A Valency Dictionary of English: A Corpus-based Analysis of the Complementation Patterns of English Verbs, Nouns and Adjectives

[4] http://corpus.byu.edu/scotus/